Nepříjemný pokojík
Při návštěvě mojí nové kamarádky jsem se u ní v pokojíčku cítil vždycky tak nějak
nepříjemně... stísněně... Když mi jednou zašla udělat čaj, nedalo mi to a pomodlil jsme se za tu místnost.... prosil jsem Boha, aby očistil to místo, pokud se tam dělo něco špatného. Nebyla to kdovíjaká modlitba, prostě pár stručných vět.
Cítil jsem ale, jakoby se "něco událo". Tíha, kterou jsem v tom pokoji prve pociťoval byla pryč. Když mi kamarádka donesla o par minut později čaj, zastavila se na prahu dveří a zmateně se rozhlížela. Zeptal jsem se ji: "Co se děje?" Odpověděla mi: "Co se to tu stalo!" Nechápal jsem co tím myslí a tak jsem se ji zeptal ještě jednou: "Co jako?" Ona chvíli stála jako opražená, pořád se rozhlížela a pak řekla: "Ten pokojík je nějaký jiný"... hm,... to zase překvapilo mě.... tak jsem se ji ještě chvíli vyptával, jak to mysli... Nakonec našeho rozhovoru jsem ji řekl, že jsem se za ten pokoj modlil, protože jsem se v něm necítil dobře. Když se to dozvěděla, prozradila mi, že tam dříve dělala se svými kamarády okultní rituály.
O den (nebo dva dny) později jsem byl u ní zase na návštěvě. Přišel tam i můj bratr. Vešli jsme do pokoje a můj brácha zůstal stát na prahu pokoje a divně se rozhlížel. Podíval jsem se na moji kamaradku a ona na mě. Zeptal jsem se bráchy: "Co se děje?" Řekl mi: "Ten pokojíček je nějaký jiný. Malovali jste tady, nebo přestavovali nabytek?" Odpověděl jsem mu: "Ne, nic takového" A on na to: "Hm,... nevím, ale je nějaký jiný" Vysvětlil jsem mu, že jsem se za ten pokoj modlil a vše okolo tohoto příběhu.
J.N.
