Jako na zavolanou
Zdá se, že Boží hodiny jsou někdy seřízeny tak, že se můžeme jen divit.
Přišel poslední rok na gymnáziu. Bylo to poprvé v životě, kdy jsem si vyzkoušel bydlení, jak se říká "na vlastní pěst". Vše jsem měl dobře naplánováno. Sám jsem si vařil, sám pral, platil nájemné a celkově se staral o svou novou domácnost.
Všechno probíhalo vcelku hladce, až se jednoho dne stala jedna událost...
Přišel jsem do školy, jako obvykle, ale paní učitelka z Angličtiny přišla s novinkou: Každý žák si měl koupit nové učebnice angličtiny, podle kterých chtěla nyní učit. S tím jsem nepočítal. Myslel jsem si, že budeme celý rok používat učebnice, které jsme měli dosud. No jo nová učebnice není takový problém, ale problémem bylo to, že byla natolik drahá, že na to padla většina peněz, které mi zbyly po zaplacení nájemného a nezbytných výdajů. Vyvstala předemnou naléhavá otázka: Za co si tento měsíc koupím jídlo, když mi už skoro nic nezbylo...?
Skleslý jsem procházel den za dnem v obavách jak vše dopadne. Nikomu jsem se o tom nezmiňoval, protože situace ve které jsem byl, nebyla nikterak vhodná na chlubení. Shodou okolností jsme druhou sobotu měli nějakou výroční bohoslužbu v jiném městě než jsem bydlel. Řekl jsem si, že nic nezkazím, když se tam podívám. Během přestávky, jak tak sedím, najednou zamnou přišel jeden člověk, kterého jsem znal od vidění, ale nijak významně. Když se ke mě přiblížil vytáhl ze saka obálku a dává mi ji. Netušil jsem o co se jedná, tak jsem jen tak zaraženě řekl: Co to je? A on na to: Na nic se mě neptej. Ber to jako dar od Boha. Já říkám: Prosím? A on znova odpověděl: To je od Boha!
Celé shromáždění jsem pak seděl a přemýšlel o té obálce, do které jsem se podíval až večer doma. Bylo tam 1000 Kč. Dost na to, abych s tím vyžil do dalšího měsíce a ještě mi zbylo.
Bylo úžasné, jak to bylo přesně načasované. Nedostal jsem ty peníze dříve ani pozdě, ale přesně v určený čas! Boží hodiny jsou skutečně dobře seřízeny.
R. D.
