Nekrásnější dopis mého života
Příběh mého života s Bohem.
Začalo to tak, že můj nadřízený vedoucí měl 50ti leté narozeniny. Já jsem přemýšlel co mu dát na památku, i když je to zatvrzelý ateista. Modlil jsem se za to, abych mu mohl dát Bibli. Přišel jsem do jeho kanceláře s gratulací a při té příležitosti jsem mu daroval na památku Bibli s věnováními.
On ji vzal a dal ji nad odpadkový koš se slovy, že patří tam, ale později si to rozmyslel a řekl, že si ji vezme ode mne na památku, aby mě neurazil. Odnesl ji domů a dal ji do knihovny, kde byla stále jako památka a dále jsem nic nevěděl.
Až jednoho dne, bylo to asi za 8 roků jsem dostal dopis následujícího znění:
„Vzhůru,všichni co žízníte, pojďte k vodám i ten kdo peníze nemá, pojďte, kupujte a jezte pojďte a kupujte bez peněz víno a mléko.“ (Iz.55,1.)
Zdravím vás pane Mirku!
Nedá mi to, ale cítím potřebu vám napsat pár řádků – poděkování. Zítra totiž s Boží pomocí vyrazím na „nákup bez peněz“- rozhodl jsem se, že se nechám ponořit do vody – křtu. A proč vám děkuji? Protože jste byl první člověk, který způsobil, že se Bible dostala do mých rukou – sice jste ji daroval mému otci – ale semínko se skutálelo z něho na mně. Skrze vás jsem se také poprvé dověděl od svého táty – něco o adventistech, o sobotě, zvláštním životním stylu – o lidech, kteří ví jak, a proč a v koho věří. Jsem přesvědčený, že vaše působení mělo na orientaci mé cesty vliv. A za to vám opravdu děkuji. Za cesty směřující k Bohu vám ještě jednou děkuji.
V.
